personal.

lyže, osmnáctiny & not-really-a-one-word tag

8. února 2015 v 19:32 | pal

guess who's back. Za dobu své nepřítomnosti jsem stihla úspěšně porazit chřipku, neztratit se v Praze, strávit týden lyžování ve francouzských Alpách, vstoupit mezi plnoleté a zodpovědné osoby & být nominována v jednom tagu. A tolik materiálu si bezpochyby zaslouží samostatný článek.

Francie byla cool. Mám již nějaký ten pátek promáčknutý foťák v mobilu a zrcadlovku na lyže z bezpečnostních důvodů netahám, ale pro ilustraci jsem zneužila matčin archiv a výběr projela několika filtry (photoshop skillz level over ∞). Těch pár (slovo pár berme prosím doslovně) fotek se objeví někde níže. Klady: týden lyžování ♥, sníh (za poslední roky jsem si zvykla na led a kameny), odpočinek od reality, kupa jídla (měla jsem ten nejlepší ovocný koláč svého života a nebyl nejlepší jen proto, že stál přes 6€!), čas na čtení (tři Zaklínači, jeden Frankenstein a konečně taky The Lies of Locke Lamora). Zápory: cesta (na 15+ hodin v autě prostě nejsem stavěná), uvítací sněhová vánice (předpověď hlásila stejné počasí po celý týden, ale naštěstí lhala), týden bez internetu (týden. bez. internetu.). Ať už poslední zmíněný faktor zní jakkoli děsivě a nereálně (přežila jsem a stala se silnější!), klady jasně převažují. Loni jsem se na lyže do Alp dostala jen jednou, zatímco tenhle rok mám už dva zářezy a to jsou před námi ještě velikonoční prázdniny (a zatím jsem optimista).

Rovněž jsem dne sedmého února dosáhla plnoletosti. such adult, much responsible. wow. A víte co? Nic se nestalo. Za pár týdnů (doufejme) dostanu řidičák a můžu bez výčitek zrušit osmnáctiletou dobrovolnou abstinenci (protože jsem si kdysi dávno řekla, že přece nebudu porušovat zákon, a jsem v tomhle ohledu až moc tvrdohlavý člověk). Ale - jak slyším opakovat skoro každého oslavence - osmnáctiny nic nemění. Až na to, že se na vás každý začne nahlížet trochu jinak a rodina má skvělou novou výmluvu, když po vás něco chce (ale povinnosti se ani trochu nerovnají získaným privilegiím). Gratulace i přání upřímné soustrasti přijímám v komentářích - a po perexem (snad) objevíte výše zmíněný tag.

veselé a šťastné ✻

24. prosince 2014 v 16:01 | pal
Čtyřiadvacátého? Už?

Tenhle rok se mi vánoční nálada vyhýbá obloukem. Letošní prosinec se ukázal být značně stresujícím obdobím - proto také ta dlouhá odmlka - a než jsem se stihla vymotat ze školních strastí a slastí, byly tu vánoční prázdniny a s nimi rýmička, díky které jsem posledních pět dnů strávila spánkem / zpracováváním maturitních otázek na francouzskou konverzaci (možná jsem měla začít dřív, ahahah) / neúspěšnými pokusy o doučování propadajících spolužáků. Určitou kompenzací mi bylo aspoň sledování první série Magi: The Labyrinth of Magic (na čemž má značný podíl Aya - díky za přesvědčující články a doporučení!) a ujídání zásob cukroví, ale... bylo by fajn zase jednou začít to těšení se na Vánoce, jako kdysi. Jsou to pořád fajn svátky, jen trochu jinak.

Zasloužilo by se zmínit nějaké to stereotypní přání klidně strávených svátků, takže, když už jsem tímto školním rokem počínaje hrdý student latiny -

- Vám všem.

Vzhledem k tomu, že šestadvacátého odjíždím na týden lyžovat do švýcarských Alp (bude úžasné si zase po roce stoupnout na lyže~), kde budu na Silvestra abstinovat bez internetu a půlnoční článek si budu muset odpustit, hodilo by se nějaké to shrnutí, trocha té vánoční nostalgie. Uh, pevně věřím, že nejsem úplně ta samá brambora, jako loňské Vánoce. Mám o trochu delší vlasy, asertivnější chování a dokonce se občas domnívám, že došlo k určitému navýšení mých společenských skillů a vypilování mluveného projevu v situacích mezilidského kontaktu. Objevila jsem pár lidí, s nimiž se mi povedlo navázat přátelská pouta. Není, nač si stěžovat - a to, že jsem pravděpodobně čím dál tím větší weeaboo trash, dnes prosím nechme stranou. Já a předsevzetí máme neblahou historii a rozhodli jsme, že tenhle rok už to spolu znovu zkoušet nebudeme. Nemá to naději. Navíc mě čeká výběr vysoké školy a profesního zaměření a vůbec, snažím se na to nemyslet.

Užijte si zbytek prázdnin a přežijte celý další rok! Vánoční blahopřání mi nikdy moc nešla a stejně jimi máte určitě všichni zaplavený facebook, tak proč přidávat další. Takže všem, co to tu ještě čtou, ať už aktivně či pasivně; jste cool. A buďte cool i nadále (▰˘◡˘▰)

(Protože LOTR nikdy neurazí.)

...já jdu radši zase využívat dostatku volného jídla a doufat, že pod stromečkem najdu co nejvíc nového čtiva. A co si přejete vy a jak máte v plánu trávit svátky vánoční?

#españYOLO

14. září 2013 v 20:57 | pal
¡Holá amigos!


Škola je v plném proudu.
...yay.
Abych pravdu řekla, prázdniny jsou pro lidi, kteří nežijí společenským životem, nudné - respektive, žijete-li v malém, zapadlém městě, s jehož domorodými obyvateli již léta neudržujete kontakt, můžete si povídat leda tak se svými senilními prarodiči. To není dobré pro zbytky psychického zdraví. I přesto nechápu, jak jsem mohla minulou vzdělávací etapu po celých deset měsíců provozovat onu děsuplnou rutinu ranního vstávání a používání mozku. Protože teď to nejde. Mé dopolední myšlenky tvoří věci jako "chci kafe", "ok, koupím si kafe v automatu -- bez cukru -- capuccino", "řekla jsem bez cukru", "fujky sacharidy", "to nepomohlo", "chci kafe", "ahhh kafe", "wait to už jsem to kafe vypila" a "další kafe až zítra". Vůbec nemám obsesivní chování. A nepřeháním. Pal po ránu vypadá přibližně takhle.

guess who's back

1. září 2013 v 20:22 | Pal Lathien
> omggg r u rly bck?
> bitch i might be.

Sup. (ノ◕ヮ◕)ノ*:・゚✧
Uhm.
Jsem zpět a se mnou přišel i zákon.
Můj život je neuvěřitelně nudný, ale i přesto potřebuji občas něco napsat, anžto by mi jinak jistě zakrněla slovní zásoba. Už teď upřednostňuji komunikaci pomocí tagů a jestli to takhle bude pokračovat, vyvine se z toho Newspeak.
Nemyslím si, že mi psaní blogískového deňýčku pomůže, ale whatever. Jsem majestátní brambora.

/Chtěla jsem odolat touze dát sem tento gif, ale bylo to silnější než já./
 
 

Reklama