Kiseijuu: Sei no Kakuritsu

12. dubna 2015 v 13:00 | pal |  anime.

Parasyte -the maxim- | 寄生獣 セイの格率
autor: Iwaaki Hitoshi | Madhouse
manga: 64 kapitol | 1988 - 1995
anime: 24 epizod | 2014 - 2015

Mimozemská invaze, kterou má šanci zastavit "tak trochu jiný" japonský středoškolák. Ale, vážení, tak dobře a zajímavě napsaná mimozemská invaze s trochou roztomilých parazitů a filosofování o smyslu života. A moje "nejlepší anime podzimní sezóny".





. p ř í b ě h

Prvotní zápletka je v podstatě velmi jednoduchá; na Zem se jednoho krásného dne začnou z nebe snášet Paraziti. Paraziti jsou tvorové - pravděpodobně - mimozemského původu, kteří dokážou napadnout člověka, živit se skrze něj a libovolně přetvářet jeho tělo. Voilà, lidstvo je zase jednou na pokraji zkázy. A jak už tomu v japonské tvorbě bývá zvykem, jediný, kdo může zdánlivě nezvratný osud změnit, je prachobyčejný středoškolák. Ale, přirozeně, Izumi Shinichi není jako ostatní chlapci. Izumi Shinichi a jeho pravačka můžou zachránit svět. Abychom se dostali do obrazu, uvědomí si, že když se vám do krevního oběhu dostane neznámé stvoření s očividně nekalými záměry, správnou reakcí není možnost "panikařit a křičet", nýbrž "snažit se s tím něco udělat" - tedy, v tomto případě si třeba zaškrtit ruku. Díky tomu se dotyčnému parazitovi - Migimu - nepodaří obsadit mozek a musí se spokojit s podřadným a nezáviděníhodným živořením v hostiteli se zachovanou svobodnou vůlí. A Shinichimu nastávají krušné časy - chodit do školy, balit spolužačku, bojovat s agresivními parazity na každém rohu, utajovat svou druhou identitu, ochraňovat blízké a snažit se přemoci nutkání vyvodit ze své situace nějaké vyšší poslání, to není zrovna ideální kombinace. Zvlášť, když vaši horní končetinu okupuje stvoření bez sebemenšího pochopení pro váš vnitřní rozpor. Co teď?

To by byl sám o sobě skvělý nápad na příběh s prostorem pro akci i psychologické drama, jenže autoři Kiseijuu mířili trochu výš a do výsledné směsi přihodili pár filosofických otázek o právu na život, o svrchovanosti jednoho živočišného druhu a o tom, že z vašeho pohledu lidstvu nebezpeční a eliminování hodní tvorové můžou být ve skutečnosti křehkou a zranitelnou formou života, která v souboji s lidstvem vlastně vůbec ale vůbec nehraje prim. Na druhou stranu ty úvahy nejsou tak #deep, jak by se divák mohl obávat; situaci řešíme z pohledu jednoho chlapce, a tedy v poněkud menším měřítku, takže se tu spíš na pozadí jednoho příběhu nastíní několik témat k zamyšlení. Kiseijuu je z obsahového hlediska velmi dobře vybalancovanou podívanou, jejíž hrdinové se navíc drží dostatečně při zemi a ač tu chybí rozhodující epické bitvy a stereotypní záchrana světa, věřím, že při sledování se nudit nebudete. A možná vám u toho dojde pár zajímavých souvislostí. [ tolik k příběhu, pokud jsem vás ještě úspěšně nepřesvědčila, další část recenze bude o trochu detailněji - ale bez spoilerů - rozebírat moje nadšení. ]

bafiky baf~~

. n á z o r

Kiseijuu je velmi dobře napsaný příběh. Tak. Vychází z mangy, kterou jsem ovšem nečetla a zajímavým zjištěním bylo, že začala vycházet už na konci osmdesátých let. Shinichi možná je ten obyčejný středoškolák, kterému do klína spadl nadlidský úkol, ale narozdíl od svých vrstevníků z celé řady jiných anime projevuje známky povědomí o situaci a inteligence, což mu už během prvních epizod dává obrovský potenciál do budoucna. Potenciál, který je následně patřičně využit. Jako každý sedmnáctiletý chlapec, jehož pravou ruku okupuje monstrum a který se dostal do nezáviděníhodného centra střetu dvou naprosto rozdílných mentalit, má i Shinichi občasné pochopitelné momenty jako "neměl bych se vlastně snažit zachránit svět?", ale od toho už má konec konců Migiho, který ho jako (zpočátku) chladnokrevný parazit řídící se snahou přežít, v pdoobných okamžicích úspěšně uzemňuje. Ostatní paraziti se rovněž drží reálných cílů, takže zotročení lidstva zatím nepřipadá v úvahu a zápletka se tak může odvíjet nenápadněji a o to víc zajímavěji.

Nabízí se mi srovnání s tokijskými ghúly, kteří před vás staví takřka totožnou problematiku; hrdina stojí na pomezí mezi dvěma frakcemi, z nichž jedna často a ráda papá lidi, ale ve skutečnosti vůbec není tak ívl, jak si všichni představujeme. A protagonista, který je zároveň člověk i (parazit / ghúl) a má jedinečnou šanci s tím něco udělat. Kiseijuu pro mě v tomhle případě vyhrává na celé čáře (druhou sezónou u mě Tokyo Ghoul sice výrazně povýšilo, ale vlivem trochu jiných faktorů), neboť v přístupu k věcem působí... reálněji? A Shinichi má už od první epizody větší šanci to všechno zvládnout a ani k tomu nepotřebuje bílé vlasy vašeho průměrného cool protagonisty (sorry not sorry, Kaneki-kun).

"We are fragile. We are merely a life form that cannot survive its own. So don't bully us."

Finále (a vlastně i celý průběh) je poněkud komorní. Těžko se to vysvětluje, ale Kiseijuu prostě není ta mimozemské invaze, kterou znáte z amerických akčních filmů. Snaží se dotáhnout problematiku toho, že lidstvo v tom všem ve skutečnosti vůbec není tak nevinně, jak si namlouvá, k nějakému smysluplnému závěru, ale zároveň nechává efektně otevřený konec. Celkové vyústění a poslední myšlenky korespondují s dosavadním psychickým vývojem hlavního hrdiny a je to mnohem působivější než kdyby poslední díly doprovázela celosvětová destrukce. Každopádně se tu nebojí zajít ani ke kontroverznějším tématům (rating 17+), což je dalším krůčkem k větší realističnosti.

Co jsem tu ještě dostatečně nezmínila je dynamika mezi dvěma hlavními chataktery. Je perfektní, jak se Shinichi i Migi v průběhu děje mění a jsou si názorově čím dál tím blíž. Sice se dalo od začátku předpokládat, že se z nich stanou přátelé, ale i tak je rozkošné sledovat vývoj na obou stranách. Masakry a vážnou tématiku vyrovnávají kousky nenápadného nevinného (a občas ne tak moc nevinného) humoru, které kupodivu skvěle zapadají a přijdou vhod. Zbylé charaktery nemá moc cenu vyjmenovávat, nejvíc nejspíš zaujme Tamura Reiko, parazit, který má na vývoj Shinichiho názorů největší dopad, každopádně dobře napsány jsou nakonec i vedlejší postavy rodiny, spolužáků, policistů i dalších parazitů.

Animace je slušná a zvlášť co se kresby parazitů týče velmi působivá (a Migi je prostě kawaii), hudba, well, nijak nevybočuje, ale zároveň není špatná a vcelku účinně doplňuje atmosféru jednotlivých scén. Závěrem tedy: ano, ano, ano. Za mě nejlepší anime podzimní sezóny a věc, která rozhodně stojí za zhlédnutí. Nedá se říct, že bych byla unešena každou minutou, ale zároveň si nedokážu představit lepší zpracování daného tématu, takže asi tak. Five out of five stars, poslední dobou to nejspíš s kladným hodnocením přeháním, ale paraziti si to zaslouží.

nechci tu děsit gify s požíráním lidí, takže - parazití souboj aspoň takhle.



...
character developement
dynamika postav
příběh, témata
...
některé vedlejší postavy
op/ed, ale to je otázka vkusu
.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 13:47 | Reagovat

Tak nějak jsi shrnula všechno, co mě při Kiseijuu napadalo taky ... a i když je to vážně divné, tak Migi je opravdu kawaii. :'3 Zanechalo ve mě opravdu hodně hluboký dojem a i když se mi Tokyo Ghoul líbil, tak na tohle prostě nemá.

2 Pal Pal | Web | 12. dubna 2015 v 13:52 | Reagovat

Sakura Minamino > Je to zvláštní, ale můj pohled na Migiho se během sledování změnil z "uhh, co to sakra je" na "aww, Migi~~" :D Tokyo Ghoul se vydalo jinou (a po druhé sezóně si myslím, že taky v podstatě správnou) cestou, ale mrzelo mě, že víc/lépe nerozebírali právě to, čemu se věnuje Kiseijuu.

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 13:57 | Reagovat

[2]: To u mě taky, naprosto přesně, od "Ewww" po "Migi NOOOOO! ;_;" Je to zkrátka roztomilé stvoření. :) U TG jsem docela zvědavá na tu plánovanou třetí sezónu, jakým směrem se to ještě vyvine.

4 Mizu Mizu | Web | 12. dubna 2015 v 17:21 | Reagovat

Ah. O Kiseijuu jsem už něco četla, viděla krátké úryvky (většinou v podobě gifů) a musím říci, že mě neoslovilo. It seems creepy. No. It is creepy. Oslovila mě až tvá recenze. Speciálně myšlenka, že to je něco podobného TG a přitom v lepším zpracování. Což se mi zamlouvá, tak jsem si řekla, že mě jeden díl nezabije. [Exactly first few minutes i thought, that i will drop it out.] Avšak opening mi nijak zvlášť nevadil. Animace se mi zamlouvá. A prvotní dojem z Sinichiho a Migiho nezklamal. [Nehledě na to, že Migi mě pořád a stále děsí.] Příběh se rozbíhá vcelku zajímavě a jsem vděčná autorům, že to není jen a čistě o parazitech, a že tvoří jen přibližně dvě pětiny záběrů [Možná i víc? Zatím jsem viděla jen ten první díl!]. Takže recenze byla více než úspěšná a anime určitě zhlédnu. Díky za skvěle zpracovanou recenzi!

5 Pal Pal | Web | 12. dubna 2015 v 17:56 | Reagovat

Sakura Minamino > Taky jsem strašně zvědavá, protože zatímco první se mi skoro vůbec nelíbila, u druhé sezóny jsem se vyloženě těšila na každý nový díl. Pokud bude třetí ještě o level lepší, nebudu si ani v nejmenším stěžovat :> A taky bych se měla konečně dostat k manze... :D

Mizu > Ok, uznávám, že anime, ve kterém se lidi proměňují na parazity a požírají další lidi asi nebude úplně pro každého... každopádně těch creepy scén je v Kiseijuu spíš pomálu a souboje jsou zajímavé už jen z hlediska rozdílného přístupu a nutnosti spolupráce mezi Shinichim a Migim. A moc mě těší, že tě moje recenze přesvědčila dát Kiseijuu šanci i navzdory prvním ne úplně dobrým dojmům! :D Třeba se ti bude nakonec taky líbit :>

6 Aya Aya | Web | 19. dubna 2015 v 12:44 | Reagovat

Jeez, tohle je tak boží recenze, víš to? :D Teď už jo. :D Ok, já se bráním střetu s mimozemšťany (fakt nemám ráda taková témata)... A pak přišel den, kdy jsem začala číst GANTZ (možná si pamatuješ moji recenzi...). Senpai, I was so fucked up. Už jen od pohledu dokážu posoudit, že Kiseijuu bude v příběhu zpracováno lépe. 360 kapitol občas brutálních sraček : 64 (bez ohledu na počet stránek). Cítím z toho něco mnohem vyspělejšího a inteligentnějšího už jen z tvého popisu, a přitom bylo Gantz... prostě... Krutopřísný. :D Líbí se mi tady to, jak je Shinichi na pomezí dvou světů (Kaneki-kun!), je to takový trochu typický japonský prvek, který mě zaujal v anime... Sice jsem to měla v plan to watch, ale teď se přesunu k té "watch"-fázi. :D Fakt velmi dobrá recenze! ^///^

7 Yuna Yuna | Web | 19. dubna 2015 v 14:50 | Reagovat

Dobře no...další anime, které si hodím do want to watch, ale nevím, kdy se na něj podívám :DDD Jsem jednou narazila na takový krásný obrázek právě z parasyte, kdy jeho ruka k němu mluvila že "Threesome is sex with 3 people. twosome are two people. So I get why they call you handsome." jen tak mimochodem :D Tož já tedy nevím, jestli bych se na to měla kouknout nebo ne :D 24 epizod je dost. Pokud mě to nezaujme, tak bych to musela dropnout... mhmmmm budu o tom přemýšlet XD

8 Pal Pal | Web | 22. dubna 2015 v 20:31 | Reagovat

Aya > Ó, děkuji! :D Kiseijuu je svým založením dost jiné, než Gantz (který bych mohla někdy dočíst... víc volného času, prosím!), ale každopádně určitě stojí za to~ Ještě jednou díky, donutit někoho začít danou věc sledovat je pro autora recenze ta nejlepší pochvala :>

Yuna > Ten citát (dá se tomu říkat citát? :D), ale v souvislosti s Kiseijuu jsem si na něj nevzpomněla... je to perfektní :D Já samozřejmě můžu jen doporučit a doufám, že se ti případně bude líbit~~

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama