Zankyou no Terror

26. února 2015 v 15:39 | pal |  anime.

název: Zankyou no Terror | 残響のテロル
autor: bez předlohy | MAPPA
žánr: psychologický, thriller
anime: 11 epizod | 2014

Zankyou no Terror vycházelo před necelým půl rokem v rámci letní sezóny 2014. Možná už jste o něm slyšeli; třeba jako o tom anime, které se dívá na terorismus z pohledu antagonistů, o anime, které vás donutí přehodnotit pohled na svět. O anime, kterému ke genialitě chybí vskutku málo. O anime, na kterém pracoval legendární Watanabe Schinichiro. A vzhledem k tomu, že se mi po nějakém tom pátku odkládání a přesouvání konečně podařilo sesumírovat si myšlenky na úroveň hodnou napsání článku - pojďme se podívat na to, jak teror v rezonanci zaujal mne.



{ p ř í b ě h }

Alternativní verze přítomnosti, Tokyo. Záhadný teroristický útok; nejasné důvody, neznámí pachatelé a počet obětí rovný nule. A poněkud bizarní video nahrané na internet, v němž se dvě maskované osoby hlásí k autorství zločinu a vyzývají policii ke hře plné hádanek a slovní hříček. Detektivové propadají zoufalství, mezi obyvatelstvem se šíří nejistota a panika a aby toho nebylo málo, o situaci se začnou, k nelibosti japonských vyšetřovatelů, z neznámých důvodů zajímat i Spojené státy. A vy na celou situaci nahlížíte očima těch, které média nazývají antagonisty; dvojčlenné skupiny, která si, snad kvůli očividné zálibě ve starořecké mytologii, nechává říkat Sphinx.

A z hry rozehrané na těch nejvyšších pozicích zpět k reálným problémům běžných lidí; Mishima Lisa se ve škole i doma potýká se zdánlivě bezvýchodnými problémy, balancuje mezi touhou bojovat, utéct nebo úplně zmizet ze světa, a k tomu všemu se nechtěně připlete i k teroristickému útoku na jedno obchodní centrum. Pachatelé jí dají na výběr a postaví před ni jednoduché rozhodnutí; zemři, nebo se staň naším komplicem. A tak Lisa postupně proniká do života chlapců jménem Twelve a Nine; zdánlivých protikladů [ that smile was like the sun on a hot summer day, with eyes like ice. ], které ovšem spojuje a svazuje tatáž minulost a z ní vyplývající postoje a cíle. A zatímco se tihle tři potýkají s touhou oprostit se od problémů světa, který k nim byl až příliš krutý, japonská policie povolává zpět do akce inspektora Shibazakiho a americké jednotky v čele s tajemnou Five rozehrávají další a zcela odlišnou hru. K jakému konci tahle tragédie dospěje?

#vlogging #justterroristthings

{ n á z o r }

Hodnocení mám ve zvyku zmiňovat už na konci, ale protože to vypadá, že se v kladných i negativních názorech na Zankyou no Terror budu pitvat trochu déle a trochu jinak (a přitom se ještě - snad i úspěšně - pokusím nespoilerovat, takže pokud jste ještě nezapli první epizodu, pokračování vám neublíží!), než mám ve zvyku, uvedu svoje konečné dojmy hned na začátku. Zankyou no Terror je členem elitní skupiny anime, která hodnotím plným bodovým hodnocením. { 5 / 5 }. Ale zároveň je to dílo, které si kromě chvály zaslouží i trochu detailnější rozbor. Nebo jsem spíš při čtení některých komentářů pocítila nutkání vyjádřit i svůj (doufejme, že ne moc nezáživný) názor.

Navzdory všem očekáváním a několika nenápadným referencím na září jedenáctého, není tak doceka anime o terorismu. Nebo alespoň ne tak, jak byste čekali. Jeho jedenáct dílů ani zdaleka nepokrývá všechny příčiny, důvody, cíle ani problémy, které s tématikou útoků souvisí, jen téhle problematiky využívá k nástinu trochu jiných otázek. Z větší části je to seriál o lidech, kteří byli z určitého důvodu zavrženi společností a chtějí se odprostit od lidstva a systému, který je odmítnul, i když na něj v podstatě stále hledají návaznost. Na pozadí všech nesmyslných sporů a konfliktů je to vlastně jen příběh o vzdoru a polámaných nadějích.

vaše pocity v zásadních momentech.

Co se týče negativních názorů, na nichž se shoduje většina kritiků, v logičnosti příběhu najde výtky jen málokdo; problém mají diváci hlavně s charaktery. Pravda, postavy v Zankyou no Terror nejsou tak komplexní, jak byste si na začátku mohli vysnít. Ale to proto, že více než na character developement se anime zaměřuje na samotné téma, emoce a budování atmosféry. Nejlépe je to asi vidět na postavě Lisy - tedy té, která si, jakožto tichý a nevýrazný sidekick hlavního dua, dle celé řady diváků zaslouží nejvíce nenácisti. Při sebemenší snaze o pochopení její povahy ji nemůžete považovat za zbytečnou a hloupou; má svou backstory, která stručně a účinně vysvětluje souvislosti, a podle ní se taky chová a jedná. A cokoliv jiného by bylo zvláštní. Pro příběh vlastně vůbec není zásadní, ale tady jde o dotváření atmosféry. A pro to je nenahraditelná. A když už tu mluvíme o chybách v psaní postav, nechci se moc rozpovídat o Five, protože její existence je jedním ze zásadnějších spoilerů, ale, ve zkratce - ona je svým způsobem neskutečně cool a její osud nakonec nejspíš úspěšně pohne vašimi emocemi, ale vůči ostatním působí strašně genericky, jak vlastnostmi, tak i minulostí, vzhledem a motivací. A pak je trochu škoda, když se jeden z naopak velmi dobře podaných charakterů, detektiv Shibazaki, dostává do pozadí a je mu přenechána zpíše příběhotvorná funkce.


Realističnost příběhu je další věcí, která může být předmětem řady sporů; stejně jako spousta dalších věcí v seriálu s podobně kontroverzním tématem, i ona má dvě zcela odlišné strany mince. Na jednu stranu tu jsou emoce a atmosféra, které skvěle podbarvuje animace s hudebním podkladem. A pak tu jsou ne úplně domyšlené "chytré věci" (těšila jsem se na strhující šachovou partii a oni ani neposouvali figurky podle pravidel, loosers) a poněkud nepravděpodobné důsledky některých akcí, které ale přišly vhod (prostě nevyhodíte do povětří budovu, kterou evakuujete na poslední chvíli a která stojí v centru města, aniž by se něco stalo). A ty se - opět - stávají vděčným materiálem pro lidi, kteří rádi rýpou. Mně se od podobných potřeb v tomto případě povedlo oprostit; jde totiž evidentně pouze o individuální přístup k dílu. Vyznění Zankyou no Terror je unikátní a jiné, než zprvu čekáte. Genialita zápletky je opravdu spíš povrchní a postavy se nedočkají žádných strhujících změn svého charakteru. A to vlastně vůbec nevadí. Těží se tu ze síly okamžiku. Ale když už bych si měla dovolit pár osobních výtek: zakomponovat do celé věci japonsko-americké vztahy mi nepřišlo jako úplně šťastné a logické řešení, zvlášť s ohledem na zakončení, kde Amíci ex machina sice dopomohli k tomu správnému hořkosladkému záběru, ale v širším kontextu to úplně neprospělo. Ale, vážně, všechno dohromady to nechalo neskutečně silný dojem, kvůli kterému jsem recenzi odkládala několik měsíců a ani teď ho nedokážu pořádně popsat. Stojí to za to.

Faktorem, na kterém se s největší pravděpodobností shodnou fanoušci i odpůrci anime, je technická stránka věci. Protože tohle se vám prostě nemůže nelíbit. Není to jen o tom, že styl, jímž jsou postavy zobrazeny, je hezký na pohled, věci se tu řeší do detailů a animace si bez diskuze zaslouží adjektivum "plynulá". Animace v Zankyou no Terror je pastva pro oči, ať už tu mluvíme o lidech, detailech nebo scenériích. A zejména poslední zmíněná část je velmi často dechberoucí. Třeba tady a tady. Hudba je pak kategorie sama o sobě a úspěšně umocňuje prožitek i atmosféru; není hlasitá, nápadná ani monumentální, ale úžasně melancholická, procítěná a zkrátka geniální. A když spojíte vizuální a auditivní dojmy dohromady a přidáte příběh odpovídající kvality, vznikne něco, co rozhodně stojí za váš čas. Opening i ending jsou fenomenální stejnou měrou, ale k srdci mi víc přirostl ten první, takže prosím; malá ukázka toho, co na vaše smyslové orgány v Zankyou no Terror čeká.

weaving through the spaces of the hordes of buildings burning in the summer heat
we'll eventually descend, pulling that trigger at the very end
and winter will cover everything


Toť moje dojmy s několikaměsíčním odstupem. Podobné časové rozmezí může v názorech udělat značný rozdíl; postupem času vyplývají na povrch některé chyby a na jiné se naopak zapomíná. Ale na co jsem nezapomněla je dojem, který ve mě anime jako celek vyvolalo svým závěrem a celkově cestou, kterou jeho hrdinové během oněch krátkých jedenácti epizod ušli. O konci pořád ještě nedokážu nějak smysluplně mluvit - a i kdybych mohla, myslím, že by se to neobešlo bez spoilerů - ale je to úžasné. Všechno do sebe zapadne tak, jak má, a rozerve vám to srdce. Doporučuju. Takže, jak už tu padlo na začátku; plný počet bodů. A ráda bych někdy porušila tradici koukat na všechno jen jednou a zhlédla tenhle kousek znovu, protože... protože mně to prostě zajímá.

fun fact: Je poměrně pochopitelné, že fandom tu není moc výrazný, ale mám tu hned dvě poznámky. A obě souvisí s obsazením seiyuu. Za prvé něco pro fanoušky Haikyuu; Nine namluvil Ishikawa Kaito, který stojí i za hlasem Kageyamy - číslo dresu devět. Podobně i Saitou Souma aka Twelve - v anime o volejbalu Yamaguchi s dvanáctkou. Well. Mindfuck. Za druhé - seiyuu jsou úžasní. Prostě jsou.



...
atmosféra, hudba
animace, příběh
postavy, myšlenky
...
nedomyšlenost
.
.
.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 28. února 2015 v 11:37 | Reagovat

Také se mi několikrát stalo, že jsem od nějakého anime potřebovala odstup, poslední dobou čím dál častěji. Ony ty recenze pak bývají objektivnější. :)
Ale zpět k anime. Nevím, jak je to možné, ale do dnešní doby jsem ho i přes jeho nesporné kvality nedokoukala, z letní sezóny jsem zatím viděla celé pouze Gekkan Shoujou Nozaki-kun přestože je tam mnohem více věci, jež stojí za to... :D Myslím ale, že k nápravě dojde až někdy o letních prázdninách jestli vůbec. :D
Vyjadřovat se proto budu asi jen k produkčním kvalitám. Animace je skutečně na té nejvyšší úrovni a kresba je také výborná. Co ale oceňuji nejvíc je hudební doprovod. Ono když za ním stojí Yoko Kanno, tak to ani jinak dopadnou nemohlo.^^ Opening je opravdu třída, ale získal si mě i ending, což se moc často nestává. Nazpívala ho Aimer, která stojí například i za endingem k anime Natsuyuki Rendezvous ( to anime za moc nestojí, ale hudební doprovod má skvělý :D) a já naprosto zbožňuju její hlas, takový má málokterá japonská zpěvačka.^^

2 S c a r s S c a r s | Web | 28. února 2015 v 19:32 | Reagovat

Sama jsem to anime ohodnotila plným počtem a sledování jsem si prostě užívala. V podstatě jsem z toho měla víc, než z jiných anime, které mi do teď dělá potíže dokoukat. Po své dlouhé odmlce od anime jsem měla pocit, že na každém anime si smlsnu jako na malině, ale postupem času opět zjišťuji, že to není vůbec pravda. ZnT mělo prostě co dát, nenudilo a mě osobně úplně vtáhlo do děje!

3 Pal Pal | Web | 28. února 2015 v 20:32 | Reagovat

Sara Whitney > Pořád jsem ještě nepřišla na to, jaký odstup je pro sepsání dojmů ideální; jednak se stupňuje objektivita, jednak ale pomalu začíná působit skleróza. Spoustu článků jsem takhle přestala psát, protože mi došlo, že si nemůžu vzpomenout na některé detaily :D Každopádně doufám, že Zankyou no Terror co nejdříve dokoukáš a třeba si někdy budu moct přečíst i tvoji recenzi :> Aimer mám (kupodivu, obvykle interprety přehlížím :D) v paměti díky endingu od No. 6, který byl taky úžasný (anime oproti tomu nakonec vcelku zklamalo). Ale mně se v tomhle případě prostě víc líbí opening c:

Scars > Jsem ráda, že sdílíme tentýž názor :>

4 Yuna Yuna | Web | 3. března 2015 v 16:43 | Reagovat

Když už i Pal-velký-kritik doporučuje, mhmmm :D naah dělám si srandu :D Jen tedy nevím, jestli někdy budu mít náladu na psychologické anime. Poslední dobou koukám na shitty-but-fun-and-easy-to-watch school romance a hádám, že něco takového by mě asi zabilo :D
ALE VYPADÁ TO DOBŘE tohle mi nedělej, Pal :D

5 Pal Pal | Web | 3. března 2015 v 21:01 | Reagovat

Yuna > Já... navzdory obecnému mínění zas tak moc nekritizuju, jen nerada podléhám tomu samému, co většina světa :> (A pak tu jsou výjimky, jako třeba sportovní anime, kterým jsem úspěšně podlehla i já :D) Well, Zankyou no Terror není zrovna odpočinková věc, takže vřele doporučuju zapsat si ho do plan to watch seznamu, nezapomenout na  něj a mezitím si pustit nějakou (doufejme že i kvalitnější) oddychovou záležitost~

6 Yuna Yuna | Web | 4. března 2015 v 15:10 | Reagovat

[5]: jo jo já vím ^^ (a znám to no :D já být rebel, já nevidět SnK ani TG a žít.) ale sportovní anime jsou good :D dooobrá dám si ho na want to watch list c:

7 Aya Aya | Web | 7. března 2015 v 16:20 | Reagovat

Oh bože, za chvilku už to bude skoro rok, co toto anime začalo vycházet, a já pořád nejsem schopná si jej stáhnout. Tohle není dobrý přístup. :D Když jsem slyšela poprvé o ZNT, tak jsem prostě cítila, že je v tom něco, co mě láká to vidět. Tohle je moje první recenze, co na něj čtu, a jsem velmi ráda, že je zrovna od tebe, a ještě víc ráda, že jsi sem hodila zmíňku "bez spoilerů". :D Možná jsem teď byla zbavena iluzí, co od tohoto anime mám a nemám očekávat, což je asi dobře. Ten opening mě úplně dostal a gify se scenériemi též, animation porn. (lol a gify s těmi seiyuu; myslela jsem si, že to jsou faoušci v rádoby cosplayi, ne zrovna tihle dva XD) Až se na anime podívám, tak se k tvojí recenzi vyjádřím snad ještě jednou, protože mi to pak rozhodně pomůže víc pochopit tvoje pocity. ^^
_
Děkuju za pochvalu designu a jsem ráda, že se ti líbí. c: Jeho výroba mi zabrala minimum času, ale nastavení menu to o hodně vykompenzovalo; naštěstí teď na podruhé už tolik ne. :D Ještě mám nějaké knb obrázky v záloze, co by se k němu uvidím, tak to třeba snad stihnu ještě vyměnit. ^^

8 Pal Pal | Web | 7. března 2015 v 22:00 | Reagovat

Yuna > Ale minimálně Shingeki no Kyojin za zhlédnutí stojí! :> (A druhá sezóna Tokyo Ghoul se mi zatím kupodivu i líbí, a to mnohem více, než ta první. Ugh. Měla bych se co nejdřív dostat k manze.)

Aya > Pro lidi, co (ještě) Zankyou no Terror neviděli, je moje recenze hádám v mnoha ohledech poněkud matoucí... Každopádně doufám, že to nevedlo k úplné ztrátě iluzí, spíš jsem měla potřebu vyvrátit/rozebrat věci, co lidé kritizují na anime, které já považuji za dobré :D Ale aspoň se to obešlo bez spoilerů :> A seiyuu jsou vážně výborní, taky jsem zprvu nemohla uvěřit, že to jsou vážně oni :D (A není zač~ )

9 S c a r s S c a r s | Web | 17. března 2015 v 21:02 | Reagovat

Ahh ahh, ten nový layout nemá chybu! :D Říkala jsem si, že počkám na nový článek, abych napsala svoje dojmy a nervala do komentů k recenzi, ale nevydržela jsem to :D Líbí se mi moc i pozadí a sladěné barvy :D Jen je to v háji, že se mi zobrazuje trochu šejdrem :D

10 Pal Pal | Web | 25. března 2015 v 19:34 | Reagovat

S c a r s > Děkuji! Mně zatím ve všech prohlížečích/rozlišeních fungoval, ale nastavování layoutů na blog.cz prostě nikdy nebude úplně univerzální >_>

11 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. dubna 2015 v 12:15 | Reagovat

To anime je svým způsobem velmi silné na emoce. Já jsem ráda, že jsem se na něj před pár měsíci podívala.
Je pravda, že jsem trochu nadávala na Lisu, ale když se na to člověk podívá s časovým odstupem uvědomí si, že ona se svou osobností, pokaženým životem a tendencí se dostat do takových to bizarních situaci, nemohla být vlastně jiná. Možná by mě jen zajímalo, jestli se potom vrátila domů nebo jak to s ní vlastně dopadlo.
Detektiva Shibazakiho mi bylo trochu líto, pak už jen vlastně dotvářel příběh i když na začátku to s ním bylo velmi velmi slibné.
Přítomnost Spojených států... já nevím, většina příběhů, co to udělá, si kope vlastní hrob nad svoji kvalitou (viz. posledních dvanáct dílu Death Note). Já tady to multi-kulti s jiným pohledem na politiku/katastrofy/terorismus/cokoliv... moc nemusím a nelíbilo se mi to ani tady, ale že by to to anime nějak kazilo, to zas ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama