Shusterman Neal: Unwind

9. září 2014 v 19:24 | pal |  reviews.

název: Unwind
autor: Shusterman Neal
žánr: young adult, science fiction, dystopie, biopunk
počet stran: 335
vydáno: Simon & Schuster | 2007

Dystopií se v posledních letech rojí více, než je zdrávo, a je těžké najít v té kupě kvalitní čtení. Ale myslím, že v tomhle případě jsem vedle nesáhla. Unwind představuje exkurzi do světa, kde mohou být děti beztrestně rozebrány a využity pro lékařské účely. Samozřejmě, nekteré z nich se proti tomu rozhodnout bojovat. A některým se to možná i povede.




{ p ř í b ě h }

Neal Shusterman nás zavádí do Spojených států o nějakou tu generaci dopředu a ve svém světě kombinuje dystopii se science fiction a biopunkem. Země zažila druhou občanskou válku; střet, jehož předmětem byla možnost potratu. Společnost nakonec dospěla k něčemu, co anotace označuje jako kompromis. Listina života má dva základní body: za prvé, rodič či zákonný zástupce může podepsat dokument, který jeho ratolest ve věku třináct až osmnáct let odsuzuje k provesu zvanému unwinding1. Ty jsou pak přesunuty do táborů, kde je 99,44% jejich těla (vyjma slepého střeva a jiných nepoužitelných věcí) využito pro transplantace a jiné lékařské účely. Dle propagandy děti neumírají. Žijí dál, jen v tělech jiných lidí. Bod dva - matka bez prostředků k zajištěné dítěte může novorozeně nechat na prahu jiným lidem a není-li přistižena, odpovědnost padá na danou rodinu.
Idylka.

Connorovi Lassiterovi je šestnáct a rodiče ho seznali jako problémové dítě. Risa Megan Ward je patnáctiletý sirotek a její klavírní dovednosti nestačí na to, aby se s nimi v budoucnu dokázala živit. Levi "Lev" Jedediah Calder pochází ze silně věřící rodiny, který dosavadních třináct let svého života prožil s vědomím, že bude, jakožto desáté dítě svých rodičů, jednoho dne obětován. Okolnosti jsou zcela odlišné, ale verdikt zůstává pro všechny tři stejný. Převoz do jednoho z táborů a posledních pár týdnů života se všemi částmi těla pohromadě.

Okolnosti je nakonec svedou dohromady - Connor a Risa se odmítají smířit s osudem, který jim byl určen, a do pokusu o útěk přiberou i Lva - lidský desátek, který bere rozebrání jako nevyhnutelnou část svého bytí a nehodlá jen tak přijmout směr, který jeho život nabral. Plán je jasný: přežít v utajení až do osmnácti, kdy budete vězení tím nejhorším, co jim může vláda provést. Přirozeně, neobejde se to bez komplikací.

"Unwinds didn't go out with a bang - they didn't even go out with a whimper. They went out with the silence of a candle flame pinched between two fingers."

Navazující sled událostí nás provede nejrůznějšími zlomky Shustermanovy alternativní reality. Takřka neúspěšný útěk. Převoz na Hřbitov, útočiště dětí prchajících před spravedlností, které je ale jen iluzí bezproblémové komunity. Nakonec i pobyt v jednom z táborů. Způsob podání - jednotlivé kapitoly střídají pohledy hlavního tria i celé řady vedlejších postav - z příběhu činí změť faktů, které dohromady tvoří poměrně fascinující větší obraz. Únik prvotnímu osudu se nakonec poněkud hořkosladkými způsoby povede, ale všechno je to teprve začátek tetralogie.


{ n á z o r }

Příběh je zasazen do světa, v němž se dá stavět velmi dobrá atmosféra. U některých scén - za zmínku rozhodně stojí popis samotného rozebrání z pohledu operovaného hocha - máte to nepříjemné mrazení po zádech a úžasně znepokojivý pocit. Se zajímavými myšlenkami autor pracuje nanejvýš uspokojivě a na svůj svět dává náhled odpovídající věku a možnostem jednotlivých hrdinů. Všechno ubíhá svižně, styl je čtivý, charaktery uvěřitelné a romance si ani nevšimnete.

Samozřejmě, všechno má své mouchy. Reálie jsem tu už chválila. Jsou působivé, leč lehce nelogické. Je jasné, že očima protagonistů dostáváme zcela subjektivní názor na to, jak je svět nefér, ale. I tak. Lidstvo se po občanské válce vyvolané spornými názory na potrat rozhodlo, že usmrcení nenarozeného plodu je větší zlo než rozebrání žijícího a přemýšlejícího jedince? A sledalo to jako humánnější možnost? Stovky, tisíce rodičů jsou tu ochotny vzdát se dítěte, do kterého - v případě, že ho odmala nepěstovali k tomu stát se desátkem - před deset let investovali kromě peněz i mateřskou lásku.
Je mi jasné, že jsme v Americe byla celá společnost podrobena intenzivnímu brainwashingu, ale pokud byli všichni ti lidé schopni válčit nad smyslem potratu, nevyvolal by nynější stav zákona rozpor mnohem, mnoem větších rozměrů? Máme tu tajné hnutí sebevražedných atentátníků (clappers), ale mlčící většina zarytě dostává svému jménu a je se vším v až nadpřirozeném smíru. Kniha neustále poukazuje na chyby v systému, ale společnost jej bezvýhradně akceptuje.

"In a perfect world everything would be either black or white, right or wrong, and everyone would know the difference. But this isn't a perfect world. The problem is people who think it is."

Podobných děr v plotě bych tam po podrobnější analýze bezpochyby našla víc, ale nemám náladu rápat se v knize, kterou jsem si jinak vcelku užila. Výše zmíněné připomínky nijak nezmenšují skutečnost, že se jedná o intenzivní a slušně podaný příběh s originálním námětem a protagonisty, kteří jsou schopní ho utáhnout. Navzdory temnějším námětům je to nenáročná prázdninová četba, kterou snadno pochopíte, a přesto vás donutí nad ní přemýšlet.

Jsem dost zvědavá na další díly - pokračování nesou názvy UnWholly, UnSouled a Undivided a vyšla i povídka UnStrung, odehrávající se během první knihy a popisující události, které byly ve vlastní tetralogii pouze naznačeny. Nepředpokládám, že se k nim v blízké budoucnosti dostanu (od čtení sequelů velmi ráda prokrastinuji a ač mě to značně omezuje, nejsem schopná s tím nic udělat), ale rozhodně mě zajímá, jaké nástrahy má autor v rukávu. Žila jsem v domnění, že je Unwind samostatnou novelou a jeho závěr bych brala jako tak trochu neuzavřené finále s dostatečnou pointou, ale zároveň uznávám, že příběh i postavy mají obrovský potenciál k růstu (a o to víc se bojím, že nebude plně využit).

Nemám udělování skóre moc ráda, už jen proto, že má každý vlastní žebříček - ten můj se oproti ostatním zdá být proklatě nízký - a nějaké usnesení se na čísle jen velmi nepřesně opisuje slovní hodnocení. Ale dolní polovina stupnice by to nebyla.


verdikt:
{ 3 / 5 }



...
myšlenka
postavy ("na YA dobré")
atmosféra
...
nedomyšlenost
nelogičnost
.


1 Česká edice je zatím v nedohlednu a odmítám se pokoušet o amatérský překlad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 potato potato | 10. září 2014 v 22:03 | Reagovat

rozebrání rollanda jsem vážně nečekala, ale zajímavě to podtrhlo konec knihy. i tak to bylo dost děsivé. teď jsem dočetla tu poslední vyšlou plus anotaci na další a musím říct, že to zatím nezklamalo. když už si myslíte, že příběh začnou ovládat hormony, opak se stává pravdou, za což jsem ráda. celkově se dozvídáme později i více o začátcích unwinding a jak se stal nedílnou součástí společnosti, i když jen vágně. teď jen doufám, že to poslední kniha dobře zakončí.

2 Sara Whitney Sara Whitney | Web | 11. září 2014 v 15:27 | Reagovat

Kniha vypadá zajímavě a líbí se mi i ten netradiční náměť, jenže perfekcionista ve mně bohužel nesnáší nedomyšlené světy v  knihách,, takže vím, že míst toho, abych si knihu užila, skončila bych u hledání chyb a logických děr. :D
Ale vážně dobrá recenze, skvěle jsi to rozebrala.^^

3 Pal Pal | Web | 11. září 2014 v 20:10 | Reagovat

potato > Jeden z nejsilnějších momentů knihy a něco, co bylo rozhodně potřeba pro hlubší pochopení toho všeho. Na další díly jsem zvědavá, ale musím nejdřív dočíct Wise Man's Fear a The Lies of Locke Lamora (a určitě ještě něco, se začátkem školy jsem nějak ztratila přehled) a můj reading list je dost dlouhý. Snaž se do té doby nespoilerovat ty zásadní věci :>

Sara Whitney > On ten svět není tak úplně nedomyšlený (a evidentně se v dalších dílech dozvídáme víc, pravděpodobně spolu s tím, jak se rozšiřují obzory protagonistů), jen jsem nepochopila logiku několika věcí. Ale i přesto, že ráda rýpu do sebelepších knih, jsem si to užila c:
Děkuju!

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 19. listopadu 2014 v 21:17 | Reagovat

Tak já mám z dystopické literatury nejradši Dicka a k těm novějším knihám jsem trochu skeptická (pravda, v literatuře jsem spíš zpátečník ;)), ale toto zní dobře, snad si někdy najdu čas :)

5 Pal Pal | Web | 21. listopadu 2014 v 21:26 | Reagovat

naoki-keiko > YA literaturu obecně taky moc nemusím, ale Unwind mi - v rámci možností - přijde jako zajímavý a dobře podaný příběh. A čtivé je to taky a to je to hlavní~
Od Dicka jsem ještě nic nečetla (v povědomí ho mám, můj reading list je bohužel poněkud obsáhlejší :D). Co se dystopické literatury týče, na vrcholu žebříčku mám jednoznačně Orwella; působivý styl a aktuální kritika, vše, co může čtenář chtít c:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama